O LIFE SCIENCES 4.0

Cílem platformy Life Sciences 4.0 je propojení univerzitních subjektů a podniků z oblasti živých věd za účelem zvýšení konkurenceschopnosti lokálních firem, zejména výrobců českých zdravotnických prostředků.
Základní vizí platformy Life Sciences 4.0 je podporovat synergii mezi firmami z různých oborů a usnadnit vzájemnou komunikaci, výměnu názorů, jejich sjednocení a následně jejich komunikaci směrem k zákonodárným orgánům.

Cílem je mimo jiné i podpora spolupráce zdravotnických firem a univerzit ve formě exkurzí studentů v podnicích a případových studií. A v neposlední řadě setkávání a sdílení zkušeností na společných workshopech zaměřených na aktuální problematiku, např. v oblasti zdravotnických prostředků.

Platforma Life Sciences 4.0 navazuje na úspěšné kroky z r. 2021, kdy se jí podařilo (na základě požadavků firem) artikulovat potřebu oddálení legislativy IVDR, která by v navrženém znění znamenala ohrožení malých a středních firem v oblasti IVDR. Snahy komunikované přes ministra zdravotnictví a europoslance byly úspěšné a byly provedeny legislativní úpravy.

Na naše aktivity jsme získali finanční podporu z rozpočtu statutárního města Brna. Od 1.1.2022 tak odstartoval projekt s názvem „Platforma Life Sciences 4.0 – odkaz G. J. Mendela“, který tedy navazuje na dlouhodobé strategické záměry města Brna.

RHK Brno a Masarykova univerzita

Platforma je zastřešená Regionální hospodářskou komorou Brno a jejím spolupracujícím partnerem je Masarykova univerzita (MUNI) a statutární město Brno. V plánu je i formalizace této platformy – sdružení má více možností, jak ovlivňovat českou legislativu i legislativu EU než mnoho malých samostatných hráčů.

Důležitým prvkem je i regionální působnost platformy – společným hlasem mohou firmy (i přes odlišné odborné zaměření) lépe ovlivnit brněnské a jihomoravské dění, jako například navázání na plánovaný MUNI BioPharm Hub (neboli infrastrukturu pro farmaceutické, medicínské a přírodovědecké obory) či vědecko-technický park. Konkurenceschopné postavení inovativních lokálních společností je klíčem pro zvládnutí budoucích výzev.

Masarykova univerzita má zájem podporovat podnikavost u studentů, posunovat vzdělávání blíže k praxi. MUNI klade důraz na interdisciplinaritu a celoživotní vzdělávání. RHK Brno jako její spolupracující partner tedy může pomoci komunikovat a předávat požadavky a podněty firem blíže směrem k univerzitě.

Kdo všechno se může zapojit?

Farmaceutické firmy, veterinární, výrobci zdravotnických prostředků, firmy v oblasti zdravotní kosmetiky, nemocnice, privátní ambulance, lékárny, dodavatelé do zdravotnictví, laboratoře klinické, biochemické, mikrobiologické, ale i životní prostředí apod., poradenské firmy pro oblast zdravotnictví,…

Přidejte se k nám

Vaše vstupenka do světa
LIFE SCIENCES 4.0 je připravena

Rozvoj lidských zdrojů

Exkurze ve firmě SYNTHON

Dne 10.5.2022 měli studenti farmaceutické fakulty MUNI díky naší platformě Life Sciences 4.0 možnost zúčastnit se exkurze v další …

Dne 10.5.2022 měli studenti farmaceutické fakulty MUNI díky naší platformě Life Sciences 4.0 možnost zúčastnit se exkurze v další významné firmě v okolí Brna, firmě Synthon.

Exkurze byla zaměřena velmi prakticky. Po úvodní prezentaci firmy následovala první prohlídka, která probíhala v oddělení Výzkumu a vývoje, s odborným komentářem vedoucího oddělení. Jako druhé oddělení jsme navštívili nově zřízené Analytical Operations, ve kterém nám byly představeny nezbytné procesy pro správnou analýzu jejich produktů. Poslední část exkurze jsme strávili v sekci Výroby, kde nám byly vysvětleny jednotlivé postupy výroby, včetně funkčních přístrojů. Na každé oddělení bylo vymezeno 50 min, během kterých bylo dostatek času i na případné dotazy studentů.

 

Jak hodnotili studenti farm. fakulty:

„V úterý 10. května jsme navštívili mezinárodní farmaceutickou společnost Synthon v Blansku, která se specializuje na vývoj generických léčiv. Měli jsme jedinečnou příležitost podívat se do laboratoří, kde probíhá samotný výzkum a syntéza léčivých látek, jejich analýza a kontrola, a v neposlední řadě také na výrobní linku produkující již hotovou léčivou látku určenou pro zapracování do lékové formy.

Celá exkurze se nesla v duchu dobré nálady a jsem moc ráda, že nám zaměstnanci společnosti Synthon umožnili nahlédnout do průmyslové výroby. Je totiž velmi zajímavé vidět, jakou cestu musí léčivá látka zdolat, aby se vůbec mohla dostat k pacientovi a kolik lidí se na tomto procesu podílí. Navíc se mi tímto otevřeli i další pomyslné dveře, kterými se mohu vydat při výběru budoucího zaměstnání.“

Exkurze ve firmě BioVendor Group

Dne 4.4.2022 měli studenti farmacie a přírodovědy Masarykovy univerzity díky platformě Life Sciences 4.0 možnost zúčastnit se exkurze ve …

Dne 4.4.2022 měli studenti farmacie a přírodovědy Masarykovy univerzity díky platformě Life Sciences 4.0 možnost zúčastnit se exkurze ve firmě BioVendor. Exkurze byla zcela jistě přínosná. Ačkoliv je firma BioVendor jednou z největších v Jihomoravském kraji a její význam neustále narůstá, stále se najde řada studentů, kteří o jejím zaměření neví.

Exkurze začala prezentací o firmě jako takové. V přátelském prostředí bylo studentům předáno velké množství informací o celkově širokém zaměření firmy, včetně samotného reálného využití jejich produktů. Po prezentaci následovala ukázka přístupných prostor a přístrojů, které byly pro lepší orientaci vždy vhodně vysvětleny a popsány.

Exkurze otevírají studentům další možnosti a zaměření v rámci jejich oboru.

 

Jak hodnotili studenti:

„Exkurze do BioVendoru byla velmi zajímavá. Dostalo se nám možnosti nahlédnout do světa molekulární biologie a jejího širšího využití. Oproti strohým informacím, které se nám jako základ dostanou na fakultě, jsme se tak mohli dozvědět o podrobných možnostech využití technologií molekulární biologie v praxi a zefektivnění práce v laboratořích. Taky jsme získali povědomí o možnosti spolupráce na diplomových nebo disertačních pracích. Děkujeme za zprostředkování :)“

 

Výstupy z workshopu „Zdravotnické prostředky a IVD – praxe MDR a IVDR“

Ve středu 27.4.2022 se konal oficiálně první workshop pod hlavičkou LifeSciences 4.0, ve spojení s RHK Brno a MUNI. Hlavním …

Ve středu 27.4.2022 se konal oficiálně první workshop pod hlavičkou LifeSciences 4.0, ve spojení s RHK Brno a MUNI. Hlavním tématem workshopu byly Zdravotnické prostředky (ZP) a IVD, především z hlediska problémů v procesu certifikace a uvedení na trh. Workshopu se účastnili zástupci řady významných zdravotnických firem, stejně jako zástupci Masarykovy Univerzity i VUT, Krajského úřadu JMK, Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků (AVDZP), České asociace výrobců a dodavatelů diagnostik in vitro (CZEDMA) atd.

 

Workshop zahájil úvodním slovem pan Ing. Tomáš Kubala, MBA (za RHK Brno a Industry Cluster 4.0), po kterém následovala úvodní prezentace děkana Farmaceutické fakulty Masarykovy Univerzity Brno, prof. PharmDr. Mgr. Davida Vetchého, Ph.D. Pan děkan v krátkosti prezentoval možnosti Farmaceutické fakulty pro perspektivní budoucí spolupráci fakulty s firmami. Následně se slova ujal pan Ing. Mgr. Radek Fialka, MBA z firmy oncomed manufacturing a člen představenstva RHK Brno, který nastínil problémy, se kterými se firmy potýkají z hlediska certifikace a notifikace. Mimo tyto body se p. Fialka věnoval také prezentaci Platformy LifeSciences 4.0, představil jejich členy (Mgr. Věru Kinclovou a PharmDr. Tomáše Bílika), včetně dosavadních i budoucích aktivit. Po této úvodní sekci následovala již sekce odborná, kterou zahájil Mgr. Michal Koščík, Ph.D. z Masarykovy Univerzity.

 

Pan doktor představil nejdříve časově vážený vývoj MDR a IVDR regulací, s následným přesunem do jednotlivých odvětví. Byly představeny fakta k MDR, důležité změny MDR (conformity assessment procedures, unique device identifier či reprocessing, atd.). Dále byla zmíněna databáze EUDAMED, ve které je možné jednotlivé ZP vyhledávat a ověřit si jejich pravost. Pan doktor se také snažil nastínit výhody a nevýhody nové regulace, stejně jako problémy mezi označením produkt/zdravotnický výrobek. Poslední část prezentace pan doktor věnoval problematice IVDR, včetně klasifikačních pravidel. Tato prezentace vyvolala velkou diskusi, po které následovala pauza.

 

Po pauze se slova ujal pan Ing. Pavel Vaněk z Institutu pro testování a certifikaci (ITC Zlín), který představil samotný institut, jeho pozici v sektoru ZP, cestu k notifikaci dle nařízení EU (2017/745 – MDR), nezbytný obsah žádosti výrobců a záměr notifikace ITC dle nařízení EU (2017/746 – IVDR). Po úvodu byly představeny obecné problémy přechodu k MDR, např. redukce počtu Notifikovaných osob na 5–10 velkých institucí, ačkoliv Komise zjišťuje, že ani současný stav Notifikovaných osob zdaleka nepokrývá potřeby průmyslu. Následně byla popsána cesta ITC k notifikaci dle MDR, které se věnovali prakticky celý rok 2019. Ve druhé části pan inženýr dále popsal nutné náležitosti žádostí výrobců o posouzení shody dle MDR, přiblížil možnost podání elektronické žádosti prostřednictvím WIDAR MDR, včetně důvodů jeho vzniku, přínosů, struktury, i samotného postupu přezkoumání dokumentace pomocí WIDAR. Závěrem pan inženýr informoval o velkém zájmu exkurzí pro jejich zaměstnance do jednotlivých firem, aby získali celkově větší znalost i o výrobě ZP jako takových.

Přednáška ITC Zlín vedla k široké debatě všech zúčastněných, po které se workshop přesunul do poslední přednášky dne, certifikace dle ČMI.

 

Přednášku vedl pan doc. RNDr. Jiří Tesař, Ph.D., generální ředitel Českého metrologického institutu (ČMI). Pan docent představil v krátkosti ČMI, jejich základní činnosti, včetně činnosti v oblasti posuzování shody, pro kterou je ČMI autorizována již 12 let, s širokým mezinárodním záběrem (od Číny po USA, s majoritou v Evropě). Dále byly představeny aktivity ČMI v oblasti ZP, kde je ČMI tradičně aktivní. ČMI např. ověřuje stanovená měřidla ve zdravotnictví, kalibruje, je zapojena do Evropské metrologické sítě pro oblast zdravotnictví (euramed.org). ČMI podobně jako ITC přeložilo žádost k MDR v roce 2019, s rozsahem 40 kódů (23 MDR, 17 horizontálních) a v roce 2021 byl dokončen klíčový společný audit (JAT). Následně pan docent průběžně představil aktuální stav personálního zajištění ČMI, mateřská pracoviště expertů ČMI, nejčastější otázky k certifikaci ZP dle ČMI, i budoucí rozšíření žádosti až o 18 kódů.

V současné době není v ČR k dispozici žádná notifikovaná osoba k certifikaci dle MDR. O tuto usiluje právě ITC Zlín a ČMI a předpokládá se, že po jejich schválení a rozšíření budou schopni zajistit certifikaci 90–95 % zdravotnických prostředků vyráběných v ČR.

 

Závěrečné slovo si vzal pan Ing. Mgr. Radek Fialka, MBA, který vhodně shrnul samotný workshop a následně moderoval finální diskusi.

 

Celý workshop trval 4 hodiny a poskytl zajímavé informace pro všechny zúčastněné, kteří se s danou problematikou potýkají. Byl zde prostor i pro diskusi, stejně jako pro případné další podněty.

 

Shlédněte dvouminutovou reportáž z akce zde:

 

Odkaz na youtube ZDE.

Stáž ve firmě oncomed

„Dne 10.3.2022 jsme absolvovali exkurzi do společnosti oncomed manufacturing a.s. Exkurze pro nás byla skvělou příležitostí k nahlédnutí do …

„Dne 10.3.2022 jsme absolvovali exkurzi do společnosti oncomed manufacturing a.s. Exkurze pro nás byla skvělou příležitostí k nahlédnutí do všech interních prostor firmy. Byly nám představeny prostory s vysokou třídou čistoty, kde probíhá samotná výroba léčiv. Dále jsme měli možnost vidět složité technologické postupy, pracující výrobní linky a evaluační místnosti, kde se již hotové přípravky kontrolují před samotným exportem.

Díky exkurzi jsme měli možnost vidět, jaké další možnosti uplatnění nám farmaceutický svět nabízí.“

Studentka 4. ročníku farmaceutické fakulty, Masarykova Univerzita Brno.

 

Jste firma, která má zájem o mladé talentované lidi, např. z řad studentů farmacie či přírodovědy?

Malé „nahlédnutí“ do firmy může rozšířit obzory a být přínosem pro obě strany.

Pokud chcete zprostředkovat stáže nebo nakonktaktovat univerzitu, rádi vám pomůžeme.

Ozvěte se nám: PharmDr. Tomáš Bílik,

Nenechme padnout český farmaceutický průmysl

Bohužel postupem let se některé tradiční farmaceutické firmy odvrací od výzkumu, výroby a přechází pouze na přebalování produktů ze zahraničí. Ať …

Bohužel postupem let se některé tradiční farmaceutické firmy odvrací od výzkumu, výroby a přechází pouze na přebalování produktů ze zahraničí. Ať už z personálních, či jiných důvodů. S tím úzce souvisí i koncepce studia farmacie, zaměřená primárně pro výkon povolání v lékárně.

Během studia však studenti mají povinnost absolvovat také dvě farmaceutické praxe. Ty představují Vaši šanci ukázat studentům, že lékárna nemusí být jedinou destinací. Tyto neplacené stáže představují možnost přilákat šikovné a nadějné studenty, ze kterých se časem mohou stát plnohodnotní zaměstnanci, bez nutnosti velkého a zdlouhavého zaškolování.

Podílejte se s námi na rozvoji českého farmaceutického průmyslu!

Kontakt v případě zájmu: PharmDr. Tomáš Bílik – bilik@lifesciences40.cz

Propojujeme

Podpora inovačního podnikání

Představujeme sdružení CzechInno. Inovačního matchmakera, který je tvůrcem soustavy projektů na podporu inovačního podnikání. Jak začít spolupracovat? Více zde: …

Představujeme sdružení CzechInno. Inovačního matchmakera, který je tvůrcem soustavy projektů na podporu inovačního podnikání.

Jak začít spolupracovat? Více zde: CzechInno a jeho konsorcia_Jak spolupracovat

www.czechinno.cz

Sdružení CzechInno (CzechInno, z.s.p.o.) je česká nevládní nezisková organizace založená v r. 2011 k podpoře inovačního podnikání, která propojuje ve svých projektech soukromou, veřejnou a akademickou sféru. Od r. 2015 se specificky zaměřuje na témata související s Průmyslem 4.0 a implementací digitálních inovací do podnikatelské praxe i běžného života.

V r. 2017 se CzechInno stalo zakladatelem Středoevropské platformy pro digitální inovace CEEInno, která k dubnu 2022 sdružuje 140 aktérů v oblasti digitálních inovací ze středoevropského regionu a dalších zemí, kteří v rámci platformy spolupracují na konkrétních projektech ke zvýšení digitální zralosti podnikání i společnosti. Součástí platformy jsou mj. i všechny oficiálně registrované české digitální inovační huby (centra pro digitální inovace).

CzechInno samotné je rovněž spoluzakladatelem jednoho z českých digitálních inovačních hubů (Hubu pro digitální inovace – H4DI) se specializací na technologie IoT a blockchainu a cílem napomáhat úspěšné a hladké digitální transformaci českého malého a středního podnikání i veřejného sektoru a partnerem jednoho z aspirujících evropských digitálních inovačních hubů (Cybersecurity Innovation Hub – CIH) se specializací na téma kybernetické bezpečnosti a důvěry v digitálním prostředí. V jejich rámci se podílí na řadě projektů podpořených primárně z evropských programů, jejichž cílem je poskytování finanční podpory malým a středním firmám formou kaskádového financování nebo zprostředkování transferu znalostí a technologií směrem k malým a středním podnikům i menším veřejným organizacím.

Výkonná ředitelka sdružení CzechInno působí Tereza Šamanová také jako ambasadorka celoevropské iniciativy I4MS (ICT Innovation for Manufacturing SMEs) a koordinátorka komunity českých digitálních inovačních hubů v rámci evropského projektu DIHNET.

Laboratoř aerosolů v rámci FSI VUT v Brně

Laboratoř aerosolů na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně se dlouhodobě věnuje studiu aerosolů a jejich účinků na lidské …

Laboratoř aerosolů na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně se dlouhodobě věnuje studiu aerosolů a jejich účinků na lidské zdraví. K dispozici je vybavení pro přípravu, generování, dispergování a měření různých typů částic, od vláken po farmaceutické aerosoly pro inhalační léčbu. Pracoviště vyvinulo několik patentovaných modelů lidských plic a také unikátní simulátor dýchání, který umožňuje napodobit dýchání při širokém spektru respiračních onemocnění. Vybavení laboratoře také umožňuje testování filtračních účinností materiálů, mimo jiné například roušek či respirátorů.

Výhodou laboratoře je přístup k nejnovějším technologiím, zázemí technické vysoké školy a zkušenosti ve spolupráci s průmyslovými partnery. Pracovníci laboratoře se těší na budoucí spolupráci při výzkumu a vývoji v oblasti life sciences.

 

Kontaktní osoba:

doc. Ing. František Lízal, Ph.D.

Odbor termomechaniky a techniky prostředí

Energetický ústav

Fakulta strojního inženýrství
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Technická 2896/2, Brno, 616 69

T: +420 541 143 264

lizal@fme.vutbr.cz
www.fme.vutbr.cz

Cassovia Medi Valley

Slovenský klastr subjektů východoslovenského regionu, mezi které patří univerzity, výzkumné instituce, zdravotnická zařízení, podniky a regionální samospráva. Hlavním cílem …

Slovenský klastr subjektů východoslovenského regionu, mezi které patří univerzity, výzkumné instituce, zdravotnická zařízení, podniky a regionální samospráva.

Hlavním cílem sdružení CMV je koordinovat výzkumné, vývojové a inovační aktivity subjektů regionálního partnerství.

V rámci naší spolupráce s Košickou regionální komorou SOPK vám, v případě zájmu, můžeme pomoci při nakontaktování se na slovenské partnery v oblasti zdravotní péče a farmacie – podnikatelského sektoru či univerzit.

Více informací o klastru Cassovia Medi Valley ZDE.

 

BioVendor hledá nadějné talenty

BioVendor Group podporuje v rámci své aktivity BioVendor Academy studenty (přírodovědných a technických oborů), kteří se mohou stát součástí …

BioVendor Group podporuje v rámci své aktivity BioVendor Academy studenty (přírodovědných a technických oborů), kteří se mohou stát součástí jejich vývojových týmů. Prestižní spolupráce ve vědeckých projektech prostřednictvím dlouhodobé stáže je významnou příležitostí pro nadějné vědce.

Termín pro podání přihlášek: březen – květen 2022

Výhody:

1. Odborné vedení

2. Reálné zkušenosti

3. Atraktivní stipendium

 

Více ZDE.

Leták: BioVendor_Academy_letak_jednostrany

 

BioPharmaHub v rámci Masarykovy univerzity

Rozvoj Univerzitního kampusu Bohunice – národního hubu v oblasti biotechnologií a zdravotnictví Strategickým projektem Masarykovy univerzity je přesun Farmaceutické …

Rozvoj Univerzitního kampusu Bohunice – národního hubu v oblasti biotechnologií a zdravotnictví

Strategickým projektem Masarykovy univerzity je přesun Farmaceutické fakulty na Kampus MUNI Bohunice a celkový rozvoj infrastruktury. Vybudování infrastrukturního zázemí zvýší vzdělávací, vědecký a inovační potenciál MUNI v oblasti biomedicínského výzkumu a přispěje ke zvýšení odolnosti české společnosti vůči očekávaným (prevence, diagnostika a léčba chronických onemocnění) i neočekávaným (pandemie) hrozbám.

Záměrem MUNI BioPharma Hubu (BPH) je unikátní spojení moderních výukových prostor pro Farmaceutickou fakultu (FaF) a špičkové výzkumné infrastruktury Preklinického centra (PC) a centra Molekulární medicíny (MM). Realizace projektu je plánována na období 06/2021–06/2026.

Farmaceutická fakulta MU doplní v Univerzitním kampusu Bohunice Lékařskou a Přírodovědeckou fakultu MU, výzkumný ústav CEITEC MU a Fakultu sportovních studií. Současně s propojením s Fakultní nemocnicí Brno, Fakultní nemocnicí u Sv. Anny v Brně a Masarykovým onkologickým ústavem vzniká unikátní koncentrace kapacit, v neposlední řadě doplněná o spolupráci s veřejným sektorem a firmami v regionu. Podpora spolupráce s firemním sektorem je tedy dlouhodobou vizí.

Jedním z hlavních cílů naší platformy Life Sciences 4.0 je, aby společnosti měly možnost se vyjadřovat, komentovat a artikulovat společné požadavky vůči univerzitě.

Vzdělání a připravenost absolventů je rovněž klíčová, je třeba nastavit jejich propojení do firem už v průběhu jejich studia.

Life Sciences 4.0 platforma pomáhá definovat FaF MUNI požadavky pro vývojové a výrobní prostory v rámci BioPharmaHubu

Farmaceutická fakulta v Brně plánuje v rámci prohlubování spolupráce s průmyslem vybudování pilotního provozu pro vývoj a malosériovou výrobu pevných a …

Farmaceutická fakulta v Brně plánuje v rámci prohlubování spolupráce s průmyslem vybudování pilotního provozu pro vývoj a malosériovou výrobu pevných a kapalných lékových forem.
Výzkum a následné klinické hodnocení inovativních i generických léčiv mají v Brně tradici a jsou etablovaným předmětem výzkumných činností nejen na MUNI. Výzkumné činnosti (Drug discovery) bohužel nemají v Brně ani v ČR dostatečnou infrastrukturu pro vývoj lékových forem, tj. finální zpracování léčivé látky do vhodné, bezpečné, účinné a stabilní aplikační formy s garantovanými parametry kvality (Správná výrobní praxe). Často tudíž nadějné projekty z českých akademických pracovišť (ve fázi potvrzené toxikologické bezpečnosti a preklinické účinnosti) nenachází zázemí pro zvýšení své přidané hodnoty převedením vynikajících výzkumných inovací do režimu poloprovozní správné výrobní praxe, nutné pro výrobu léčiv pro klinická hodnocení.

Jak plyne z jednání s firemní sférou, chybí v Brně i širším regionu kompetence a kapacity v oblasti vývoje a výroby lékových forem pro klinické šarže 1. a 2. fáze klinického hodnocení v režimu správné výrobní praxe.  Plánovaná facilita by vhodně doplnila průmyslové kapacity a kompetence. Podobné zařízení by sloužilo k vývoji lékových formulací a produkci maloobjemových/klinických šarží. Zároveň by poskytlo synergie mezi akademickou obcí a průmyslem při optimalizačních úlohách a troubleshootingu (řešení problémů) v rámci průmyslové výroby.

Vybudování podobné facility na MUNI, jako strategické kompetence Jihomoravského regionu, se nabízí v rámci nově vznikající budovy Farmaceutické fakulty MU v Brně. Zahrnuje přípravu vhodných prostor, nákup a validaci potřebného zařízení vhodného pro fungování v režimu správné výrobní praxe. Jeho zprovoznění by logicky propojilo oblast výzkumu a vývoje s průmyslovou sférou.

Vybudování centra kompetence pro farmaceutickou technologii umožňujícího flexibilní práci jak ve vývojovém, tak GMP modu, buduje unikátní pozici Brna jako centra industriální farmacie v rámci České republiky a prohlubuje jeho důležitost jako centra klinické biomedicíny v širším regionu střední Evropy.

Vznikající kompetence umožní dlouhodobé a systematické prohlubování strategického směřování regionu jižní Moravy navazující na odkaz Johana Gregora Mendela, jako jednoho z klíčových biomedicínských gigantů historie.

Zamýšlená facilita by se vhodně začlenila do NCK PharmTech vznikajícího na poli farmaceutické akademické obce a průmyslu. Zároveň by vedla k prohloubení regionální spolupráce v rámci Life Science platformy Regionální hospodářské komory Brno s napojením na biomedicínská centra v širším středoevropském prostoru s jasnou fokusací Brna na klinickou a industriální farmacii a biomedicínu a podpořila by strategický rozvoj MU i regionu Brna a jižní Moravy do segmentu life science – jako další rozvojové větve vedle tradičního přesného strojírenství, nejmodernější kyberbezpečnosti, digitalizace a space science. Základní myšlenkou technického pojetí nové facility je vysoká flexibilita umožňující použití různých technologických laboratorních a poloprovozních mobilních zařízení, která se pro každý projekt mohou lišit.

Jak propojit byznys s fakultou?

Inspirativním by mohl být příklad farmaceutické fakulty, která nedávno získala výrobní linku na injekční léčivé přípravky používané například v …

Inspirativním by mohl být příklad farmaceutické fakulty, která nedávno získala výrobní linku na injekční léčivé přípravky používané například v onkologii. Výrobní linku v hodnotě několika milionů korun věnovala farmaceutické fakultě MU (na základě spolupráce s firmou oncomed manufacturing a.s.) její mateřská společnost medac GmbH.

Výrobní linka, kterou z provozu německá firma medac vyřadila, bude sloužit nejen pro výuku studentů, ale také pro potřeby výzkumu a vývoje. Studenti tak budou mít jedinečnou příležitost seznámit se s technologií, která se v praxi sice hojně využívá, ale s ohledem na náročné podmínky provozu se k ní běžně nedostanou.

A jak vidí potenciál v propojení farmaceutické fakulty s průmyslem děkan Farmaceutické fakulty MU David Vetchý?

„Vzájemná blízkost farmaceutické firmy a fakulty umožňuje pružnou výměnu informací a znalostí. Nabízí se spolupráce s brněnskou firmou oncomed při vývoji parenterálních přípravků procesem lyofilizace. Lyofilizace je náročná technologie, vyžaduje nákladná zařízení a vysoké znalosti jak v rámci výzkumu stabilních moderních léčiv a farmaceutických forem, tak pro jejich výrobu. Firmy jako oncomed jsou zaměřeny především na výrobu, jejich výzkumné možnosti jsou omezené. Je velká poptávka po provádění výzkumných prací v oblasti lyofilizace, která není na českém trhu naplněna. Dopadem by byla dlouhodobá spolupráce mezi jednotkami univerzity a oncomedem a dalšími národními firmami, která by přinesla nové, kvalitní léky pacientům a v neposlední řadě také patenty a následně kvalitní impaktované publikace. V budoucích prostorech v kampusu jsou plánovány čisté prostory pro takový typ spolupráce. Do té doby se budu snažit získat potřebné vybavení. Samozřejmě se budu snažit o propojení farmaceutické fakulty i s dalšími národními a nadnárodními firmami.“

zdroj: https://www.em.muni.cz/udalosti/13950-vize-noveho-dekana-univerzitni-farmaceuticka-firma

Proč exkurze ve firmě?

Když se řekne farmaceut, většina si představí lékárníka, který je zodpovědný za odbornou manipulaci s léky. Není to však …

Když se řekne farmaceut, většina si představí lékárníka, který je zodpovědný za odbornou manipulaci s léky. Není to však jediná cesta po dokončení komplexního studia farmacie. Druhou, a pro některé i zajímavější cestou může být průmyslová farmacie.

Studium na Vysoké škole je náročné a samo o sobě představuje nejlepší možnou přípravu pro výkon budoucího povolání. Studijní program je koncipován tak, aby co nejlépe studenta připravil na pracovní život, bohužel ani to není vždy zárukou úspěchu. Z tohoto důvodu jsou na prestižních Vysokých školách k dispozici exkurze, které se konají přímo ve vybraných a dohodnutých farmaceutických firmách. Během exkurzí si studenti projdou veškeré prostory firmy, společně s odborným výkladem pracovní náplně. Následně, právě díky exkurzi, mohou získat stáž v dané firmě a tím i jiný pohled na výkon svého budoucího povolání.

Účast na exkurzích udělají studium farmacie daleko zajímavější a mohou velmi výrazně ovlivnit rozhodování budoucího absolventa, jakým pracovním směrem se vydá.

Exkurze nemusí být výhodné pouze pro studenty. Firmy se tak dostanou do povědomí řady studentů, kteří do té doby o jejich existenci nemuseli mít tušení. Zároveň se z budoucích absolventů může stát potenciální pracovní síla, kterou firmy nebudou již muset zdlouhavě zaškolovat.

Pokud má vaše firma zájem o navázání komunikace s univerzitou, o provázání se studenty, například formou exkurzí či stáží, neváhejte nás kontaktovat.

Lobbing

Výzva ministrovi zdravotnictví

V červnu 2021 se konala na podnět firem cílená schůzka k problematice zdravotnických prostředků. Zúčastnili se zástupci členských i nečlenských …

V červnu 2021 se konala na podnět firem cílená schůzka k problematice zdravotnických prostředků. Zúčastnili se zástupci členských i nečlenských firem, univerzity. Byla artikulována potřeba posunout platnost legislativy/přechodných období pro IVDR legislativu.

Zástupci platformy Life Sciences 4.0 zpracovali ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a konzultanty výzvu ministrovi zdravotnictví a ministrovi průmyslu a obchodu zaměřenou na oddálení legislativy IVDR, která by v navrženém znění znamenala ohrožení malých a středních firem v oblasti IVDR, stejně jako ohrožení in-house příprav diagnostik v nemocnicích zejména pro vzácná onemocnění. K výzvě se připojila CZEDMA, Česká asociace výrobců a dodavatelů diagnostik in vitro.

V pátek 24.9.2021 členové platformy společně se zástupci firmy oncomed osobně předali dopis ministru zdravotnictví Adamovi Vojtěchovi. Zároveň dopis odeslali ministrovi průmyslu a obchodu a dále na všechny europoslance a také asociaci výrobců diagnostik v Německu, která lobovala za odklad stejným způsobem.

V prosinci 2021 evropský parlament rozhodl podpořit návrh Evropské komise pro:

  • Prodloužení IVDR přechodných období o 3-6 let v závislosti na IVD třídě rizik (kromě třídy A ne-sterilní)
  • Ponechání data účinnosti. Všechny přípravky třídy A (nesterilní), včetně instrumentace, musí vyhovovat IVD regulaci od 26.5.2022, aby mohly být uváděny na trh po tomto datu
  • Odložení účinnosti většiny požadavků pro zdravotnické instituce (in-house stanovení) o 2-7 let

Aktivita v této oblasti byla úspěšným příkladem toho, co komora i vznikající platforma Life Sciences může udělat.

 

Dopis ministru zdravotnictví

 

Kontakt

Mgr. Věra Kinclová
Koordinátorka projektu
532 194 927
PharmDr. Tomáš Bílik
Odborný konzultant